Sokol Šebkovice

Závěrečná čtyři kola, kdy bylo o mistrovi rozhodnuto, se pozornost upínala na opačný pól tabulky. Černý Petr nakonec zůstal Rantířovu a Hrotovicím. Na poslední chvíli se naopak zachránila Želetava s Šebkovicemi, rezerva Žďáru nad Sázavou a jihlavský tandem Telč, Třešť.

1. KOUTY
(62 bodů, skóre 87:39)
Historického úspěchu dosáhli fotbalisté Koutů, kteří si zajistili postup mezi vysočinskou elitu už pět kol před koncem. Tým už delší dobu hraje pospolu a ustálená sestava byla nástrojem úspěchu. Útočnou snahu kompaktního mužstva navíc zefektivnil kanonýr se zkušenostmi z krajského přeboru Miloš Neumann.

„Sezona nám vyšla nad očekávání. Kluci po sérii několika výher dostali chuť na fotbal a vyhýbala se nám zranění. Pro obec je to obrovský úspěch a všem hráčům i lidem, kteří v Koutech fotbal dělají, patří velký dík,“ nešetří chválou trenér Richard Chylík.

2. BUDIŠOV-NÁRAMEČ
(45 bodů, skóre 46:31)
Podruhé druzí skončili fotbalisté spojeného týmu. „Stejně jako loni hodnotíme sezonu kladně. Náš cíl byl se pohybovat v horní polovině tabulky, a to jsme beze zbytku splnili. Podzimní část vyšla o něco lépe než jarní, kdy jsme měli víc remíz a nedokázali dát o gól víc než soupeř. Trošku je škoda, že na závěr byla zranění, sestavu jsme lepili, a to nás stálo body. Celkově však panuje spokojenost a je potřeba, aby kluci dál makali jako doteď,“ shrnul budišovský kouč Libor Švec.

3. TŘEBÍČ B
(42 bodů, skóre 69:35)
Pravidelný účastník bojů o špici splnil svou normu. Juniorka HFK tradičně dávala příležitost mladíkům včetně dorostenců a ti rozhodně nezklamali. „Naše vystoupení bylo velice plusové a konstruktivní. Připravovali jsme hráče pro áčko. Někteří se rozehrávali po zranění a pro mladé to byl mezičlánek mezi dorostem a vyššími soutěžemi. Takových jsme do sestavy zařadili hodně a výsledky jsme měli luxusní,“ pochvaluje si trenér Horáckého klubu Pavel Němec starší, který se na lavičce střídal se synem a pokračuje v hodnocení.

„To všechno pro nás bylo plus. V sestavě s nízkým věkovým průměrem jsme odehráli velmi kvalitní zápasy a vyhrávali se silnými soupeři. A když už jsme prohráli, tak jsme herně nezklamali. Ti dorostenci na svůj věk podávali nadstandardní výkony. Je tady dobrá parta a já jsem spokojen,“ hodnotí Němec a dodává: „Kdybychom proměňovali víc šancí, mohli jsme skončit v tabulce ještě lépe, ale to je nezkušeností.“

4. HERÁLEC
(42 bodů, skóre 55:46)
Po loňském pádu z krajského přeboru bylo lehkým otazníkem, co od fotbalistů Herálce očekávat. Na podzim svěřenci Miroslava Kučky zbytečně ztráceli body spoustou remíz, na jaře zase nečekané ztráty s outsidery nakonec znamenaly konečné čtvrté místo.

„Při hodnocení našich výsledků jsem trochu rozpačitý. Chtěl jsem skončit do třetího místa, což nám o fous uniklo. Vzhledem k problémům se sestavou, které jsme v závěru ročníku měli, to asi ale není tak špatný výsledek. Uvidíme, jak to bude v příští sezoně,“ sdělil trenér Herálce Miroslav Kučka.

5. VRCHOVINA B
(40 bodů, skóre 51:47)
Také v letošním ročníku potvrdila juniorka Vrchoviny, že patří k tomu lepšímu, co I. A třída nabízí. Přitom především při venkovních utkáních musel zkušený trenér Karel Havlík horko těžko dávat dohromady alespoň jedenáctku hráčů. Ani častá absence klasického gólmana mužstvu nevadila.

„Ale vedení už jsem požádal, aby tuto otázku vyřešilo. Ať už Jakub Skryja, nebo častěji Petr Follprecht si v brance nevedli zle, ale třeba hlavně u Follprechta je věčná škoda, aby takový hráč nebyl na place. Navíc i divizní áčko má pouze jediného brankáře,“ dodal Havlík.¨

6. VLADISLAV
(38 bodů, skóre 39:36)
Svěřenci Jiřího Texla měli nahráno z podzimu, a tak je čekalo klidné jaro. A to bylo štěstím, protože se tým potýkal se zraněními.

„Na první zápas jsme jeli v plné sestavě a uhráli cennou remízu v Herálci. Kaňkou utkání bylo zranění Linharta, což se ukázalo jako vážné a jarní část pro něj skončila. Pak jsme měli celou dobu řadu absencí. I přes tyto problémy jsme odehráli některé zápasy v dobré kvalitě a některé se nepodařily podle představ,“ bilancuje vladislavský kouč. Mužstvo ztrácelo hlavně na vlastní půdě. „Body jsme získávali převážně na venkovních hřištích, doma jsme dost bodů zbytečně ztratili. Přesto jsem byl s předvedenou hrou spokojen,“ hodnotí Texl.

Jeho tým příští sezonu uvidíme jen v okresním přeboru. „Vzhledem k ukončení činnosti některých hráčů, velkého počtu dlouhodobých zranění a u některých hráčů nezaručeného nastupování ke každému utkání výbor TJ rozhodl do další sezony družstvo do krajské soutěže nepřihlásit. V okresu se budeme snažit vybudovat nové mužstvo,“ řekl trenér Vladislavi.

7. NOVÉ SYROVICE
(38 bodů, skóre 55:62)
Sezona skončila pro nováčka jedním slovem úspěšně. „Nehráli jsme o záchranu a přes všechny problémy se sestavou jsme pár kol před koncem bojovali o přední příčky. Závěr nám v okleštěné sestavě nevyšel, přesto je umístění historickým úspěchem. Všem hráčům bych chtěl poděkovat. Tento tým je, jak už jsem říkal, výborná parta a má charakter i vítězného ducha. Hodně si vážím výpomoci starších kluků, kteří už pověsili kopačky na hřebík, ale když jsme potřebovali zalepit sestavu, neváhali a šli,“ pochvaluje si novosyrovický kormidelník Jan Prígl.

Jeho tým si dokonce připsal cenný skalp. „Ne vše se mám povedlo, ale některá utkání měla velmi dobrou úroveň. Vzpomenu třeba zápas s vítězem soutěže, kdy jsme doma po výborném výkonu porazili Kouty,“ vyzdvihl Prígl.

8. TŘEŠŤ
(33 bodů, skóre 43:55)
V Třešti spadl všem fotbalovým příznivcům obrovský kámen ze srdce. Tým, který byl takřka celou sezonu na „padáka“, se nakonec vzepřel a jarním tažením poskočil tabulkou o pět příček výš! „Celé jaro šli kluci herně i fyzicky nahoru. Bylo to nesrovnatelné oproti podzimu. Proto ten mančaft dokázal vyhrávat i s prvními a z dvanácti zápasů získal 23 bodů,“ liboval si trenér Radek Nápravník.

„Byli jsme s vedením domluveni, že to zkusíme zachránit, a to se podařilo, jsem spokojený,“ říká kouč, který ale v Třešti dál působit nebude. „Nedomluvili jsme se na další spolupráci, ale věřím, že tým předávám ve stavu, kdy jsou kluci nahoře. Nástupce, který přijde, bude spokojený a mít s čím pracovat. Potenciál tady je,“ uzavírá Nápravník.

9. TELČ
(31 bodů, skóre 38:41)
Na poslední chvíli se zachraňovala i Telč, která přezimovala s 19 body a solidní výchozí pozicí před jarními odvetami. Jenže v nich se svěřencům trenéra Janča vůbec nedařilo.

„Na podzim jsme byli kompletní, ale jaro jsem měl pět šest lidí ze základu neustále mimo, a to bylo znát. Máme hodně mladých kluků, a když vypadnou ti zkušenější, kteří se navíc starali i o góly, byl hned problém,“ odůvodňuje klesající formu Josef Jančo, jehož tým měl opravdu namále. Díky vítěznému závěru ale utekl hrobníkovi z lopaty a zachránil se. „My tady ty začátky na jaře máme vždycky bídné. A problém byl hlavně v proměňování šancí,“ uzavírá kouč Telče.

10. ŽĎÁR N. S. B
(31 bodů, skóre 42:48)
S rozpaky musí uplynulý ročník hodnotit žďárská rezerva. Příslušnost ke druhé nejvyšší krajské soutěži sice v relativním klidu uhájila, ale rozhodně se od ní čekalo více. Mužstvo srážely především zbytečné bodové ztráty s týmy ze spodku tabulky.

„Přitom s těmi nejlepšími jsme sehráli dobré zápasy. S desátým místem nejsem vůbec spokojený, chtěl jsem umístění v horní polovině tabulky. Jenže jsme hodně málo trénovali, hráči tomu nedávali tolik, kolik by bylo potřeba. Podle mého má toto mužstvo na lepší výsledky,“ kritizoval své ovečky kouč Vítězslav Machatka.

11. ŠEBKOVICE
(28 bodů, skóre 47:51)
Zpočátku to vypadalo, že staronového účastníka druhé nejvyšší krajské soutěže, se záchranářské boje týkat nebudou. Jenže v závěru sezony přišly komplikace a svěřenci Jiřího Stoklase museli o udržení bojovat až do konce.

„Do sezony jsme šli s cílem udržet se a hrát klidný střed tabulky. To se nám částečně dařilo až na závěr, kdy jsme si to zkazili zbytečnými ztrátami v domácích zápasech,“ bilancuje šebkovický trenér.
Jeho tým nejvíce soupeřil s nedisciplinovaností. „Po celou sezonu nás srážela častá vyloučení, měli jsme asi devět vyloučených a z toho jedno po utkání. Za to náš hráč dostal trest na osm zápasů, což je moc. Hráli jsme s menším počtem hráčů a to nám dělalo největší problémy. Kdybychom byli disciplinovanější, tak bychom se zachránili mnohem dříve a mohli jsme soutěž dohrávat v klidu,“ uzavřel hodnocení sezony Stoklas.

12. ŽELETAVA
(28 bodů, skóre 56:78)
Pernou sezonu mají za sebou v Želetavě. Tým se pod vedením Petra Kylíška zachránil až v posledním kole, kdy si díky nezdaru Hrotovic mohl dovolit prohrát.

„Do jara jsme šli s tím, že soutěž chceme udržet. V I. A třídě bude v nové sezoně hrát hodně týmů z okresu a navíc Telč s Třeští máme u nosu. Sezonu jsme až na nějakou hluchou pasáž zvládli, na jaře získali 17 bodů, což není vůbec špatné. Podzim byl slabší a ve druhé půlce jsme se zvedli, takže celkově to hodnotíme dobře,“ shrnul želetavský trenér.

13. HROTOVICE
(24 bodů, skóre 48:78)
Tým z Třebíčska se po většinu sezony pohyboval na chvostu tabulky, odkud se nakonec nedostal, i když naděje žila do posledního kola. K uhájení soutěže stačilo na závěr doma Vrchovinu B porazit. „Po podzimu jsme okupovali poslední místo s devíti body a bylo jasné, že záchrana nebude lehká. Na jaře jsme uhráli 15 bodů. Tolik bodů mít po podzimu, situace byla jiná,“ posteskl si hrotovický kouč Jan Dobrovolný a pokračuje v hodnocení.

„Jaro jsme dohrávali s vědomím toho, že nám po sezoně odejdou, nebo skončí někteří hráči. A že se vlastně ani neví, jak to bude dál a co budeme příští sezonu hrát,“ podotýká šéf hrotovické lavičky, který po deseti letech končí.

14. RANTÍŘOV
(24 bodů, skóre 40:69)
Rantířov se loni úspěšně zachránil až v závěrečném kole, letos to nechal opět na poslední chvíli, ale tentokrát byl konec hořký. Sice na jaře získal o tři body víc než na podzim, ale ani to nestačilo.

„My jsme prošvihli už začátek soutěže, kdy jsme ztratili i vyhrané zápasy. Pak už to na kluky víc a víc padalo, navíc se neustále míchalo sestavou. Nebyli hráči a my si museli pomáhat kluky z béčka, kteří na to neměli. Bohužel jsme kádr nedokázali vhodně doplnit, což je v dnešní době největší problém, nejen tady v Rantířově. Už tři roky to tady jde dolů, a teď se to už nepovedlo udržet,“ hodnotí trenér Josef Láznička, který po sezoně skončil. „Byli jsme domluvení na rok. Fandit jim budu dál, ale čeká je hodně práce. Musí začlenit dorostence,“ dodává.
Zdroj: http://trebicsky.denik.cz/fotbal_region/kouty-dosahly-historickeho-uspechu-suverennim-zpusobem-20170624.html

Komentáře

Přispívat do diskuze mohou jen přihlášení uživatelé.

V diskuzi není zatím žádný příspěvek